Obnova budov - stavění s rozumem
Co se rozumí výstavbou ve stávajících objektech?
Je to jednoduché: na rozdíl od klasické novostavby se využívá existující stavební konstrukce, která získává novou podobu nebo nové využití. Abychom si ale tento pojem vymezili přesněji, je potřeba si říci, co všechno do něj skutečně patří.
Typickým příkladem jsou opravy a rekonstrukce, jejichž cílem je uvést budovu do stavu odpovídajícího současným technickým požadavkům. Sanace, opravy nebo výměna poškozených částí obnovují její plnou funkčnost a prodlužují její životnost.
Ještě o krok dál jdou modernizace. Díky energetickým úsporám, zvýšení nosnosti konstrukcí nebo technickým vylepšením se zvyšuje užitná hodnota budovy a její schopnost odpovídat aktuálním požadavkům.
Do výstavby ve stávajících objektech patří také rozsáhlejší stavební úpravy, přestavby, nástavby či přístavby. Jejich cílem bývá především přizpůsobit budovu novému způsobu využití a připravit ji na další etapu jejího života.
Proč jednoduše nestavět nové budovy?
Zelené plochy mají nezastupitelný význam. Ve velkých městech pomáhají snižovat teplotu vzduchu, omezují účinky přehřívání urbanizovaných oblastí a přispívají ke zlepšení kvality ovzduší. Ve venkovských oblastech zase pomáhají zadržovat vodu v krajině a snižovat riziko povodní. V Rakousku i Německu se proto připravují legislativní opatření, která mají omezit další zábor půdy a chránit cenné přírodní plochy před zastavěním.
Výstavba ve stávajících objektech nabízí řadu výhod. Využívá takzvanou vázanou energii (embodied energy), tedy energii, která již byla vložena do výroby materiálů, dopravy a samotné výstavby existující budovy. Zachování stávající konstrukce tak pomáhá předcházet emisím CO₂, které by vznikly při realizaci zcela nové stavby.
Rekonstrukce, přestavby a modernizace navíc umožňují opětovné využití stávajících konstrukcí, komponentů a materiálů. Klíčovým pojmem je přitom cirkulární výstavba. Materiály získané při demolici nebo rekonstrukci mohou být po odborném zpracování a recyklaci znovu využity jako cenný stavební zdroj na jiném projektu.
Současně lze stávající budovy přizpůsobit současným požadavkům na energetickou účinnost. Modernizované objekty s kvalitní tepelnou izolací a udržitelnými technologiemi spotřebovávají během provozu výrazně méně energie než starší budovy v původním stavu.
V této souvislosti rezonují také jasné ekonomické důvody pro opětovné využití stávajícího stavebního fondu. Změna současného využití zastavěných vnitroměstských ploch pro bytovou zástavbu, včetně zahušťování a dostavby dalších podlaží mají zvýšit nabídku, což by mělo vést ke snížení nákladů na bydlení ve městě.
V rámci "Evropské zelené dohody" bylo přijato nařízení o taxonomii, které má usnadnit investice do udržitelných projektů. Směrnice EU o energetické náročnosti budov (EBPD) zavazuje celý stavební sektor EU, aby byl klimaticky neutrální do roku 2050. To vytváří značný tlak na realizaci tepelných renovací a modernizaci stávajících budov.
Co je důležité při obnově budov?
V centru pozornosti je vždy člověk. Naši kvalifikovaní zaměstnanci staví budovy, ve kterých lidé žijí, spí, pracují nebo nakupují. Při své práci používají různá stavební vozidla a stroje. Při obnově budov však často není pro vysoké jeřáby nebo velká rypadla místo.
Z tohoto důvodu musí být velká část prací prováděna ručně a velmi přesně. Je dobře, že se můžeme spolehnout na know-how našich zaměstnanců. Jejich rozsáhlé zkušenosti, často s obnovou historických budov, jsou pro úspěšnou realizaci projektů klíčové.
Velmi důležitá je rovněž co nejkomplexnější a nejpřesnější analýza stávajícího stavebního materiálu. Materiály a jejich rozměry se mohou výrazně lišit od plánů, zejména u starších budov. Někdy takové záznamy již ani neexistují.
Společnost STRABAG využívá nejmodernější technologie pro záznam a posouzení stavu stávajících budov. Pro průzkum se již používají 3D laserové skeny a drony. Ty umožňují prefabrikaci přesně namontovaných dílů (např. typizovaných fasádních a střešních prvků nebo prvků technického vybavení budov a fotovoltaických systémů) pro sériové modernizační práce. Nové radarové a ultrazvukové metody lze použít k průzkumu skrytých stavebních prvků, jako jsou výztuže, potrubí nebo trubky, a k určení tloušťky prvků nebo poškození konstrukce, jako jsou trhliny nebo dutiny v betonu.
Díky našim jednotkám specializovaným na obnovu budov a díky sdílení odborných znalostí v rámci koncernu jsme schopni pro tyto projekty nabídnout celou škálu služeb. Od vytipování a vyhodnocení vhodných lokalit, poradenství a plánování, vlastní stavební práce, recyklaci materiálů… až po následný provoz a údržbu budov. Vše z jednoho zdroje.
STRABAG umí stavět z toho, co už existuje
Nová strategie PEOPLE. PLANET. PROGRESS. potvrzuje závazek společnosti STRABAG k odpovědnému, udržitelnému a zdroje šetřícímu stavebnictví. Výstavba ve stávajících objektech představuje významný krok na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti. Nestačí však o změně pouze mluvit, důležité je ji uskutečňovat. Proto již dnes realizujeme řadu projektů pod značkou BESTAND BEYOND, které ukazují, jak lze stávající budovy a konstrukce proměňovat pro potřeby budoucnosti.
Zde je několik příkladů:
Nádražní budova: Bonatzbau ve Stuttgartu
Bonatzbau patří mezi nejvýraznější architektonické dominanty Stuttgartu. Monumentální fasáda, interiér připomínající katedrálu a charakteristická věž činí z této budovy z roku 1922 jednu z ikon města.
V současnosti prochází historická budova nádraží pod vedením společnosti ZÜBLIN rozsáhlou proměnou. Zatímco památkově chráněná fasáda a vnější podoba budovy zůstávají z velké části zachovány, vnitřní prostory jsou kompletně přestavovány tak, aby odpovídaly současným požadavkům na funkčnost a využití.
Městská čtvrť: RAIQA v Innsbrucku
V místě bývalého sídla Raiffeisen-Landesbank Tirol vzniká nový multifunkční komplex RAIQA (Quartier Innsbruck Mitte).
Středobodem projektu je původní věž banky, která byla odstraněna až na železobetonový skelet. Ten nyní slouží jako základ pro vznik moderní budovy kombinující služby, gastronomii, obchodní prostory a bankovní služby.
Tento přístup umožňuje zachovat značnou část původní konstrukce a významně snížit potřebu nových stavebních materiálů. Díky tomu odpadá část emisí spojených s jejich výrobou, dopravou i zabudováním do nové stavby.